|
|
Multidimensional characterization of polyelectrolytes and interpolyelectrolyte complexes in aqueous solutions
Murmiliuk, Anastasiia ; Štěpánek, Miroslav (vedoucí práce) ; Šachl, Radek (oponent) ; Hoffmann, Ingo (oponent)
Multidimenzionální charakterizace polyelektrolytů a interpolyelektrolytových komplexů ve vodných roztocích Abstrakt: Tato dizertační práce se zabývá studiem polyelektrolytů a jejich samoskladby ve vodných roztocích. Byly charakterizovány morfologie a ionizační stav jednotlivých řetězců i samoorganizovaných struktur vzniklých asociací s opačně nabitými částicemi. Zvláštní pozornost byla věnována regulaci náboje v krátkých i dlouhých slabých polyelektrolytech ve vodných roztocích za účelem hlubšího porozumění jejich odezvě na pH roztoku. Sledování změn ionizačního stavu a náboje oligopeptidů složených z 5 kyselých a 5 bazických aminokyselin vyvolaných změnou pH roztoku umožnilo zkoumat vzájemné působení souhlasně i opačně nabitých skupin. Ukázalo se, že intramolekulární elektrostatické interakce a konformační flexibilita vedly k potlačení celkového náboje a posílení ionizace peptidů. Pro získání představ o lokální koncentraci H+ iontů v blízkosti polyelektrolytového řetězce byla struktura polyelektrolytu modifikována připojením fluorescentního pH indikátoru na konec polymerního řetězce. Bylo zjištěno, že efektivní pK tohoto indikátoru neodpovídá zcela přesně lokální koncentraci H+ iontů a že tato neshoda je způsobena koncentračními fluktuacemi protiontů, konformačním chováním polyelektrolytu a interakcemi...
|
|
|
Multidimensional characterization of polyelectrolytes and interpolyelectrolyte complexes in aqueous solutions
Murmiliuk, Anastasiia ; Štěpánek, Miroslav (vedoucí práce) ; Šachl, Radek (oponent) ; Hoffmann, Ingo (oponent)
Multidimenzionální charakterizace polyelektrolytů a interpolyelektrolytových komplexů ve vodných roztocích Abstrakt: Tato dizertační práce se zabývá studiem polyelektrolytů a jejich samoskladby ve vodných roztocích. Byly charakterizovány morfologie a ionizační stav jednotlivých řetězců i samoorganizovaných struktur vzniklých asociací s opačně nabitými částicemi. Zvláštní pozornost byla věnována regulaci náboje v krátkých i dlouhých slabých polyelektrolytech ve vodných roztocích za účelem hlubšího porozumění jejich odezvě na pH roztoku. Sledování změn ionizačního stavu a náboje oligopeptidů složených z 5 kyselých a 5 bazických aminokyselin vyvolaných změnou pH roztoku umožnilo zkoumat vzájemné působení souhlasně i opačně nabitých skupin. Ukázalo se, že intramolekulární elektrostatické interakce a konformační flexibilita vedly k potlačení celkového náboje a posílení ionizace peptidů. Pro získání představ o lokální koncentraci H+ iontů v blízkosti polyelektrolytového řetězce byla struktura polyelektrolytu modifikována připojením fluorescentního pH indikátoru na konec polymerního řetězce. Bylo zjištěno, že efektivní pK tohoto indikátoru neodpovídá zcela přesně lokální koncentraci H+ iontů a že tato neshoda je způsobena koncentračními fluktuacemi protiontů, konformačním chováním polyelektrolytu a interakcemi...
|
|
|
Subcelulární lokalizace a úloha komplexu exocyst v savčích buňkách během cytokineze
Ulrychová, Lenka ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Posledním krokem buněčného cyklu je cytokineze. Během ní dojde k oddělení dvou dceřiných buněk. Tohoto procesu se účastní množství membránových struktur jako jsou endoplazmatické retikulum a trans-Golgi komplex. Kromě toho je v posledních letech stále více zdůrazňována úloha recyklačních endozomů. Všechny tyto organely spolu vzájemně komunikují pomocí vnitrobuněčného transportu, který je velice důležitý pro úspěšný průběh cytokineze zejména z pohledu nově vznikající plazmatické membrány oddělujících se dceřinných buněk. Nedávné studie odhalily, že tato membránová dynamika je regulována tzv. malými GTPázami z proteinové nadrodiny Ras. Další proteiny s významnou úlohou během membránového transportu jsou takzvané poutací komplexy, které směrují příslušné vnitrobuněčné komponenty k cílové plazmatické membráně, kde usnadňují vzájemnou fúzi. Nejlépe prozkoumaným poutacím komplexem je exocyst komplex. Jeho přítomnost byla prokázána ve všech typech eukaryotních buněk. Tento proteinový komplex je složený z osmi podjednotek Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 a Exo84. Ačkoliv přesný mechanizmus zůstává neznámý, zdá se, že dochází k interakcím mezi podjednotkami exocyst komplexu a zástupci Ras rodiny proteinů. Je proto možné, že se tyto proteiny podílejí na regulaci transportu vnitrobuněčných váčků...
|
host ::
RSS.